user_mobilelogo

(Obsah knihy) Kapitola - N 

Kniha
Všechno o životě domácích skupinek (Susanne Kuttruff)
Část šestá
Společenství, obecenství

Kapitola - N

Společenství ve skupince

- N - 1 -

Biblický princip

1 J 1,3.7 ... Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. ... Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. ...

Sk 2,42 ... Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. ...

Jsme povoláni ke společenství.

  1. Společenství s Bohem, s Ježíšem Kristem a s Duchem svatým (1 J 1,3; 1 K 1,9; 2 K 13,13).

1 J 1,3 ... Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. ...

1 K 1,9 ... Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem. ...

2 K 13,13 ... Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha se všemi vámi. Amen. ...

  1. Společenství mezi sebou (Ef 5,2; Mt 22,39).

Ef 5,2 ... a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá. ...

Mt 22,39 ... Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' ...

Opravdové společenství s Bohem vede ke společenství mezi sebou. Jedno nejde bez druhého.

Při bohoslužbě sloužíme Bohu a máme s Ním společenství. Ale pro pěstování společenství mezi sebou v biblickém smyslu chybí nutný rámec. Proto je domácí skupinka životně důležitým doplňkem bohoslužby.

Uvážíme-li, že žijeme ve světě odcizení a osamění, musíme jako vedoucí skupinek vynaložit všechny síly k tomu, aby se v našich domácích skupinkách mohlo uskutečnit a bylo podporováno opravdové společenství.

"Pěstování společenství" si člověk nemůže připravit tak jako nějaké téma nebo čas uctívání. Společenství nemůže být ani organizováno ani nařízeno, ale jako vedoucí skupinek jsme zodpovědni za to, abychom podpořili atmosféru a vytvořili podmínky, při nichž se může společenství uskutečnit.

- N - 2 -

Co společenství není

Pěstování společenství je mnohem více než jen:
Pěstovat družnost = veselý, nedbalý.
Vyprávět a tlachat = co všechno se zase stalo.
Společně posedět při kávě a koláči = jen v přirozené (tělesné) oblasti.

Jako sbor jsme duchovní společenství - máme pěstovat společenství jak v přirozené, tak i v duchovní oblasti.

- N - 3 -

Co je společenství?

První církev mohla být rozeznána podle svého společenství (řecky - KOINONIA -). Bylo to milující společenství, které přijímalo trápení ostatních.

Být členem sboru znamená: učinit hlubokou, společnou zkušenost a nejen navštěvovat bohoslužby.

Teprve skutečné společenství nám umožní fungovat jako tělo Ježíšovo.

1.   KOINONIA znamená:

  • společný, přijímání,
  • vzájemná výměna myšlenek a pocitů.

V širším smyslu to také znamená:

  • v následování Ježíše se rozdělit společně o Jeho život,
  • v Kristu se starat jedni o druhé,
  • mít vzájemně o sebe hluboký, osobní zájem,
  • vzdát se i něčeho svého vlastního.

2.   Společenstvím máme rozumět.

  1. Kamarádství: ... znát jeden druhého, mluvit mezi sebou, mít účast jedni s druhými.
  1. Partnerství: ... účastnictví.
  1. Sdílet se: ... být odkázán jeden na druhého, vzdát se něčeho svého vlastního.
  1. Vytvářet jednotu: ... společně růst, sjednocovat se, stávat se podobným Kristu.

Společenství vzniká tam, kde člověk vloží sám sebe do života druhého a projeví zájem o jeho život.

- N - 4 -

Podmínky společenství

Aby se společenství mohlo uskutečnit a mohlo být podporováno, musí být mimo jiné splněny i následující předpoklady.

  • Láska: ... společenství bez lásky je vynucené a nepravé.
  • Vztah důvěry: ... je třeba si sdělovat jak pozitivní prožitky, tak i negativní.
  • V Kristu - být vzájemně k sobě v podobném postoji.
  • Být v postoji ovoce Ducha.
  • Chození ve světle a v pravdě (1 J 1,7).

1 J 1,7 ... Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. ...

  • Žít ve společenství s Bohem.

1.   Ježíš musí být středem domácí skupinky.

Co dělá domácí skupinku úspěšnou?

Je to:

  • dynamické vedení ... ?
  • super chvály a uctívání ... ?
  • dobré materiály pro biblické studium ... ?
  • znamení a zázraky ... ?
  • stimulační (podnětná) témata ... ?
  • srdečné společenství ... ?
  • hluboké a průhledné vztahy ... ?

Všechny tyto věci jsou důležité a dobré a my je také chceme.

Ale ze všeho nejdůležitější pro domácí skupinku je,

že Ježíš stojí ve středu domácí skupinky a on je "dna" skupinky.

"DNA" - každá lidská buňka má v DNA (desoxiribonukleové kyselině) uloženy všechny dědičné vlastnosti dotyčného jednotlivce.

Ježíš nám slíbil, že bude s námi, bude přítomen ve svém sboru a zmocní nás i sbor. Tam, kde je Ježíš skutečně středem domácí skupinky, se děje následující:

  • jako hlava řídí skupinky,
  • dává jim duchovní dary
  • a naplňuje je svou silou.

Potom a jedině potom může následovat a uskutečnit se opravdové budování a společenství.

Jeho přítomnost a působení Ducha svatého aktvivují vedení, dary, hudbu, biblické studium, společenství a vřelé vztahy. Ježíš je tím nejpodstatnějším faktorem ("DNA") v životě domácí skupinky.

2.   Umírání věřícího.

J 12,24 ... Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. ...

Abychom mohli prožívat opravdové společenství, musíme být připraveni "umírat".

  1. Umírání při obrácení.

Prožívám, co to znamená být v Kristu. Jsem znovuzrozen.

Ko 3,3 ... Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. ...

J 1,12.13 ... Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha. ...

J 3,1-21 ... Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním." Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit." Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha." Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?" Ježíš mu řekl: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš? Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. Jestliže nevěříte, když jsem vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."

Ga 2,19.20 ... Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. ...

Ř 6,3-11 ... Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. ...

Toto umírání určuje, jaký vztah mám k Bohu.

  1. Umírání při posvěcení.

Prožívám, co to znamená, že Kristus žije ve mně. Denně umírám - hříchu / tělu.

Ko 1,27 ... Bůh jim chtěl dát poznat, jak bohatá je sláva jeho tajemství mezi pohany: Je to Kristus mezi vámi, v něm máte naději na Boží slávu. ...

Ko 3,5 ... Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. ...

1 Te 4,1-8 ... Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu. Vždyť víte, které příkazy jsme vám dali od Pána Ježíše. Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou, ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha. Ať nikdo v této věci nevybočuje z mezí a neklame svého bratra, protože Pán ztrestá takové jednání, jak jsme vám už dříve řekli a dosvědčili. Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení. Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého svatého Ducha. ...

Ga 6,17 ... Ať už mi nikdo nepůsobí těžkosti, vždyť já nosím na svém těle jizvy Ježíšovy. ...

1 K 15,31 ... Den ze dne hledím smrti do tváře - ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu! ...

2 K 4,10 ... Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven. ...

Toto umírání určuje, jak Bůh může skrze mne působit.

  1. Umírání ve společenství.

Prožívám, co to znamená, že se Kristus prochází uprostřed svého těla.

Umírám svému egocentrismu, sobectví a nezávislosti.

Ef 2,13-16 ... Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev. V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír. Oba dva usmířil s Bohem v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství. ...

Ko 1,20 ... aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži. ...

Ko 3,12-17 ... Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci. ...

Toto umírání určuje, jaký vztah mám k Božímu lidu.

- N - 5 -

Překážky ve společenství

  • Co ty jako vedoucí sám neprožíváš, nemůžeš očekávat od ostatních.
  • Osoby, které blokují, které nechtějí, které se vzpírají.
  • Výlučné vztahy, utváření skupinek, všichni sedí vždy na stejném místě.
  • Chybějící láska, chybějící důvěra.
  • Uzavřený kruh.
  • Hříchy.
  • Problémoví lidé, kteří ovlivňují nebo i určují atmosféru.
  • Nezávaznost.
  • Atd.

- N - 6 -

Cíle společenství

Každý člověk má potřebu společenství. Pomocí vědomého pěstování společenství ve skupince zažijeme následující.

  • Přijetí, příslušnost a význam.
  • Bezpečí, blízkost a závaznost.
  • Dodání odvahy a uznání.
  • Místo, kde se člověk může sdílet.
  • Ochranu před chybnými rozhodnutími a bludnými cestami. My všichni se můžeme mýlit a nebo být svedeni (Př 11,14; 15,22).

Př 11,14 ... Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana. ...

Př 15,22 ... Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční. ...

  • Pomoc a nápravu; máme být "obrušováni" (Př 27,17).

Př 27,17 ... Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého. ...

  • Očištění od každého hříchu (1 J 1,7).

1 J 1,7 ... Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. ...

  • Uzdravení ducha, duše a těla (uzdravená osobnost).
  • Čelí se obtížím a trápením.

- N - 7 -

Praktické návrhy, jak lze podporovat společenství

1.   Dbej na to, aby se společenství mohlo uskutečňovat vždy a všude.

Jak často si myslíme, že společenství můžeme prožívat jen na konci setkání, při kávě a koláči. Společenství se ale má projevovat všude, jak v čase budování, v čase modliteb a přímluv, při uctívání, tak i při všech ostatních činnostech domácí skupinky.

Např.

  • Čas uctívání a modlitby pokud možno osobně přizpůsobovat.
  • V průběhu času budování se pokud možno věnovat otázkám a sporným věcem.

 

[*] ... Odkaz na: ... Obrázek č. 12

2.   Povzbuzení k závaznému společenství v rámci domácí skupinky

Mnozí mají potíže otevřít se před celou skupinkou. Avšak v menší skupince 2 - 4 osob jim to jde mnohem lépe. Toto pochopit je pro nás velmi důležité! Také Ježíš byl tu a tam spolu jen se třemi učedníky.

Rady pro praxi.

Lze jen doporučit rozdělit se občas do menších skupinek po 2 - 4 osobách pro osobní výměnu názorů nebo modlitby. Přitom musíme dbát na to, aby tyto skupinky byly sestaveny tak, aby:

  • se každý jednotlivec cítil dobře - např. to mohou být vždy 3 stejné osoby nebo jen muži / ženy společně nebo ...
  • jim bylo možno právě teď položit osobní otázku, např. "Co mě momentálně nejvíce zajímá?" nebo "Co toto téma způsobilo v mém životě?" nebo "Jaké kroky musím podniknout, abych uvedl do svého života to, co jsem slyšel?"
  • takové „"malé skupiny" mohly být nasazeny ještě jiným způsobem. Např. Proč je jednou nenechat zorganizovat "volný večer"?

3.   Dbej na to, aby se všichni v domácí skupince mohli účastnit na jejím programu.

My všichni máme potřebu být důležití! Když dostaneme na domácí skupince nějaký úkol a můžeme ho vykonávat, jsme pro věc úplně jinak zaujati a máme pocit důležitosti. Jednotlivci se tím cítí mnohem závazněji spjatí se skupinkou.

Jaké různé úkoly existují v domácí skupince?

  • doprovázet nově obrácené
  • být doprovázející osobou
  • vést modlitební knihu
  • plánovat a organizovat činnosti
  • hrát na nějaký nástroj
  • psát přání k narozeninám
  • psát a vést seznam adres
  • navštěvovat nemocné
  • pomáhat potřebným
  • být hostitelem
  • organizovat úklid a umytí nádobí
  • vést kuchyňský seznam
  • vypomáhat při uctívání
  • vést čas modliteb
  • připravovat otázky pro "ledoborce"
  • vést čas budování
  • atd.